Bylo nebylo, v letech šedesátých minulého století se na vrcholku francouzských Alp nalézala bouda se střechou zapadanou sněhem, která poskytovala teplou postel a snídani na vidličku milovníkům zimních sportů. Už od dob, co je člověk člověkem nás touhy po bohatství a slávě motivovaly a inspirovaly. Vaříte si hlavinku ve snaze být tím obličejem ze stránek obchodnických týdeníků, osobností, která stojí za převratnou myšlenkou. A tak pán s fracouzským pasem přišel, ve snaze přisypat si pod polštář více zlaťáků, s nápadem jak přilákat návštěvníky do svého horského domku. Idea to byla jednoduchá, namísto pronajímání hotelového pokoje si hotel kupte. Jméno toho pána tápe ve vodách zapomnění, jeho myšlenka se ale stala základem miliardového byznysu jménem Timeshare. Timeshare je nová forma dovolené, ve své podstatě vlastníte svůj hotelový pokoj jeden týden v roce. Předplatíte si dovolenkový balík na několik let dopředu, a pak už se jen vesele cestuje do ráje. Vlastnictví Timeshare zaručuje dovolenou v daném termínu v resortu, který jste si vybrali. Jako vlastník získáte status VIP hosta, trávíte tropické noci v krasných pokojích, v baru vám nalévají dražší nápoje a zaměstnanci resortu vám s dovolením zavazují tkaničky u bot. Když jsem nastoupila v hotelu, znamenalo to pro mne další začátek, další dětské krůčky na velké cestě. Neviděla jsem za horizont, pochodovala jsem s poznámkovým blokem a zapisovala si vše známé i neznámé. Dostala jsem tři uniformy, zlatou jmenovku, sešit s poznámkami k nastudování a kartu do píchačky, pěkně jako ve fabrice. Prvních pět dní jsem byla stínem, postávala jsem v pozadí svých nových kolegů a naslouchala každé frázi, kterou vypustili z úst. Playacar je soukromá oblast táhnoucí se několik kilometrů na jih od Playa del Carmen. Je to luxusní sídliště plné hotelů, vil, a naleštěných apartmánů s výhledem na golfové hřiště. Trávníky jsou pečlivě zastřižené, chodníčky, kde po ránu běhávají baculaté američanky, září čistotou, soukromá garda je v pohotovosti 24 hodin. Mexičanů tu bydlí jen málo. Reef Playacar je pětihvězdičkový hotel patnáct minut chůze od centra Playa del Carmen. Je nejmenší, nejekologičtější a nejstarší v okruhu jedné míle. Dvě stě deset hotelových pokojů je rozmístěno v sedmnácti samostatných budovách o třech patrech, uprostřed komplexu je džungle, říčka a cenote. Po procházce zahradou se zjeví Karibské moře, tři restaurace, dva bazény a bílý plážový písek kontrastující s akvamarínovou modří. Concierge je osoba, která musí znát hotel od hlavy až k patě stejně jako všechna turisty vyhledávaná místa. Celý den tráví v lobby hotelu, vítá hosty přicházející, loučí se s hosty, kterým uz dva roky prázdnin skončily. Stojím u dveří, čekám na malý autobus, který mi přiveze další práci. Přijíždí rodina, usmívají se, jsou unavení, hladoví a táhnou za sebou dva obrovské kufry. Dívám se na ruce, mají snubní prsteny, ve vlasech šediny, jistě už oba oslavili padesáté narozeniny. Vychazím před vchod do hotelu, usmívám se a v ruce držím seznam očekávaných hostů. “Vítejte v ráji, odkud k nám přicházíte. Aaa z Chicaga, tam teď musí být zima, v Karibiku je mnohem lépe. To je poprvé v Mexiku. Již po páté, opravdu, to je skvělé.” Americký pár pomalým krokem prochází branami hotelu, následují mě k recepci, stále se usmívám, odebírám jejich zavazadla a stavím je na stranu vedle recepce. “Miguel vám nyni připevní krásné modré náramky pro All-Inclusive program, jsou kouzelné, stačí s ním mávnout v baru a v okamžiku se před vámi objeví Margarita.” Usmívají se, děkují a odevzdaně přecházejí k recepci s rezervačním kódem v ruce. “Smím vám nabídnout něco k pití z našeho baru? Piña colada, Margarita? Usmívejte se, dovolená začíná.” Váhavě přikyvují a já odbíhám k baru objednat dvě sklenice Margarity pro naše nové hosty. Vracím se s poháry ledového nápoje v rukou, pan a pani Smithovi už mají své modré módní doplňky a je vidět, že jediné na co myslí je plný talíř a postel. “Nyní me prosím následujte k mému stolu, mám pár důležitých informací pro vás o našem hotelu, rezervačním systému našich “a la card” restaurací a také pár užitečných tipů, které se vám během pobytu v Playa del Carmen jistě budou hodit.” Mám je, následují mě beze slova, usmívají se… Timeshare je potencionálním klientům představován formou prezentací, obyčejně během snídaně nebo oběda. Pokud se prezentace zúčastníte, ať už koupíte nebo ne, dostane se vám krásných dárků a výhod, to je způsob vyjádření díků za devadesát minut, které strávíte s prodejcem. Získáte slevy v cestovní agentuře, dolary k utracení uvnitř resortu, lahev tequily, masáž zdarma, cokoli se vám zlíbí. Timeshare není právě levná záležitost, předplácíte si dovolenou na několik let dopředu společně se všemi výhodami, stále je to ale levnější než rezervovat dovolenou každý rok znovu, protože v tomto případe zůstává provize cestovních agentur ve vaší kapse. Je jasné že ne všichni najdou v podobném programu zalíbení, proto mají společnosti poměrně detailní profil potenciálního zákazníka. Manželské páry mezi 30-ti az 75-ti lety ze Spojených států, Kanady nebo Británie, držitelé kreditní karty, nejsou v procesu rozvodu, během letošního pobytu se nezúčastnili jiné prezentace atd. Je toho hodně, a je to důležité, alespoň pro mne je jejich profil klíčovou otázkou, protože jakmile nesplní jednu z podmínek, ztratím možnost získat provizi já. Mým úkolem je vedle poskytování rad a informací všeho druhu, naše milé návštěvníky na prezentaci pozvat. Jde o oříšek k rozlousknutí, protože většina turistů si před cestou do Mexika neplánuje návštěvu podobné akce. A tak je ze mne teď psycholog, musím najít aktivitu, která se jim zalíbí a použít jejich chtíče a vášně jako svoji přemlouvací zbraň. “Nejprve mi dovolte se představit, jmenuji se Klara a budu váš osobní concierge po celou dobu vašeho pobytu u nás. Tady je mé telefonní číslo, prosím dejte mi vědět v případě, že budete cokoli potřebovat. Já a mí kolegové jsme tu pro vás. Nyní bych vám ráda řekla něco o našem hotelu a také o Playa del Carmen.” Kroužím prsty po mapě, tady jsou restaurace, tady je fitness centrum, tady zmrzlina, tady masáž, tady jsou naše “a la card” vývařovny, je libo menu italské nebo mexické? Vaše postel je odsud dvě minuty pěšky, stačí projít skleněnými dveřmi, stodvacet kroků rovně a třináct na pravo, číslo pokoje už uvidíte. Únava mých posluchačů je mým úhlavním nepřítelem, po několika minutách ztrácím jejich pozornost, snažím se je zapojit do konverzace, doušky usrkávají svůj koktejl a vyprávějí o svých předchozích cestách. Na karibském pobřeží tráví dovolenou poprvé, proto otevírám mapu. “A teď klíčová otázka, hodláte u nás utrácet nebo šetřit?” S úsměvem si vymění tázavé pohledy a paní Smithová odpovídá :”Rozhodně utrácet!” “Skvěle, protože v Playa je rozhodně velmi těžké odolat nakupování.” Perem přikresluji černé body na mapě centra města, tady je skvělý obchod, tady je úžasná restaurace, každý den nezapomenutelná party přímo v tomto podniku. Pátá Avenue je ta nejúžasnější ulice v celém Karibiku, neuvěřitelná kombinace všech barev a tvarů, najdete tam vše… sombrera, argentinský steak, arabské zlato, italskou zmrzlinu. Zkrátka je to místo, které při své návštěvě nesmíte opomenout navštívit. Lidé k nám přijíždějí na dovolenou, jsou odpočatí, bezstarostní a veselí, právě proto je atmosféra města tak úžasná.” “A teď jedna důležitá otázka, co máte na programu během týdne který strávíte v ráji?” Chvíli váhají a pak začínají vyjmenovávat všechna turisty přeplněná místa podél pobřeží. “A rozhodně musíme vidět Chike… Chichen…, jak se jmenuje ta velká pyramida?” “Ahh Chichen Itza, jeden ze sedmi divů světa, to je rozhodně povinností. S výslovností si nedělejte starosti, stačí říct Chicken pizza a problém je vyřešen.” Následuje výbuch smíchu, oči mají opět otevřené, čerpají rezervní zásoby energie, poslouchají, co říkám. Mise se daří. “Totiž, je několik možností, jak cestovat po Yucatánu. Jedna z nich je vyletět na vlastní pěst což nedoporučuji, vzhledem k tomu že jste tu poprvé a jak jste zmínila paní Smithová, vaše španělština je jen “poco”. Další z možností je nákup výletu od reprezentanta vaší cestovní agentury se kterým máte, hádám, schůzku zítra ráno, je to tak? Ano, v devět hodin ráno. Skvěle, takže jak jsem řekla, i oni vás seznámí se svou nabídkou. Třetí možnost. Vaše cestovní kancelář není jedinou, která tu má schůzky se svými klienty. Každé ráno tu najdete zástupce všech hlavních společností operujících v Mexiku, tím je pro vás otevřena varianta porovnávání cen, a nebo můžete poznávat Mexiko s námi. Přímo v hotelu se nachází naše cestovní kancelář. Yucatán není příliš velký a nabídka zájezdů se v podstatě liší jen v cenách, a protože my tento rok slavíme desáté výročí, vy jako naši hosté dostanete dárky. Majitel hotelu se rozhodl založit Vacation Club, úžasný program pro milovníky cestování, jako jste právě vy. Hlavní ideou je ukázat vám způsob jak cestovat po celém světě za méně peněz. Proto jsem velmi ráda, že vás mohu pozvat na snídani s námi zítra ráno, kde vám jeden z mých přátel vysvětlí fungování zmíněného programu, jsem si jistá, že vás ta myšlenka nadchne, a v případě že ne, stále budu doufat, že nás doporučíte svým přátelům. Ale to nejdůležitější, jako poděkování, za čas který nám věnujete, získáte All Inclusive výlet k Chichen Itza za poloviční cenu. Promo ceny tady v resortu, pokud se rozhodnete pro relaxační kůru v lázních nebo některou z aktivit v marině, a v neposlední řadě vám naši sponzoři Visa, AmEx a Mastercard, pokud jste držitelé kreditní karty některé z těchto společností, nadělí 50 dolarů, čili amerických dolarů, které můžete vesele utratit uvnitř resortu. Takže v kolik hodin pro vás zítra mohu rezervovat stůl?” Úkol je splněn, právě jsem si přikreslila čárku do svých statistik, potecionální kupec přichází na snídani zítra ráno v osm třicet místního času. Žádám o podpis na pozvánku a volám drobného mexičana, aby pomohl Smithovým se zavazadly a ukázal jim jejich domov pro příštích deset dní. Usmívají se, děkují. Usmívám se, děkuji a volám, že se těším, až se zítra znovu uvidíme. Denně se setkávám se spoustou lidí, snažím se zapamatovat si všechna jména a obličeje, čekám v lobby, až přijdou noví hosté, nebo hosté staří, s prosbou o pomoc. Rezervace, volání lékařů k ošetření drobných zranění, konverzace v baru. Všichni jsou zvídaví, ptají se mne, odkud jsem, protože rysy mexičanky právě neoplývám. “A Czechoslovakia!” Ne, jen Česká republika, už několik let jsou naše země rozdělené.”Oh really, so now it´s Czechoslovakia, Czech republic and Slovakia?” Vzdávam se. “A co děláš tady na druhé straně světa? A kolik je ti let?” A tak začnu s příběhem o bláznivém, blonďatém teenagerovi, co se vydal přes půl světa za dobrodružstvím, a pak už jen sbírám emailové adresy. “That is so amazing and brave.” Mám ze sebe mít dobrý pocit, možná, stejně se červenám. Když se pak v noci trajdám na druhou stranu města do našeho domečku, čeká na mě Manuela z Brazilie a Marisol z Mexico city. To je teď mé “doma”…